HISTORIE

Lesy velkostatku Lesního družstva ve Štokách zapsaného jako spol. s r.o.

První záznamy o panství Štockém datují se ze stol. XII. Jako majitel uveden jest v roce 1278 pán z Lichtenburgů, jakožto současný pán na hradě v Polné. Z té doby zmiňuje se kronika o prvním faráři jménem Hasko, jenž byl presentován v roce 1372 od pánů z Lichtenburgů.

V roce 1411 stává se držitelem pán z Lipnice a Leskovce, k němuž druží se jako spolumajitel pán Trčka z Lípy, který v roce 1500 prodává Štoky spolu se Stříteží pánu Buriánu Trčkovi z Lípy. V roce 1596 dostává se město Jihlava v držení zboží Buriána Trčky, načež v roce 1625 přechází velkostatek Štoky na císařského rychtáře Hanse Heidlera, který v roce 1683 prodává Štoky svobodnému pánovi z Bukau a hraběti Pachta. V témže roce buduje hrabě Pachta malý lovecký zámek v Karlově Lese s oborou Bažantnicí. Kol zámečku zřízen majitelem anglický park, z něhož vedli k hlavním světovým stranám široké přímé aleje t. zv. Rajtalleen (do dnešního den jedna z nich používána jako hospodárnice). Během času přistavovány kol zámečku menší lovecké pavilony ve slohu barokním, z nichž výzdobou (fresky a galerie) vynikal taneční pavilon, kde vrchnost po honech pořádala orgie. Zámek obehnán hlubokým příkopem, do kterého vedena potrubím voda ze vzdálených studních skrytých pod zemí v lese. Dodnes dosti zachovalé.

Po hraběti Pachtovi vystřídalo se na tomto zboží v držení: Hrabě Filip Ludvík von Sinzendorf a v roce 1735 biskup Mořic Zaic ze Saska, jako biskup v Litoměřicích.

Vlastní historie Štoků, Stříteže, a Karlova Lesa počíná v roce 1748 říšským hrabětem Karlem Josefem z Palmů, který v roce 1760 vybudoval zámek ve Štokách a přestěhoval se ze Stříteže do Štoků. V roce 1783 jmenován říšským knížetem. Zemřel v roce 1824 a majetek přechází do rukou jeho syna. Tento drží panství až do roku 1840, kdy jest mu ve veřejné dražbě prodáno a koupeno říšským knížetem Karlem Antonínem z Hohenzollernů Sigmaringen za 619.700 zl. Konv měny se dvory Frídnava, Šlapanov, Pfafendorf, Petrkov, Lípa a panství Smilov. V roce 1885přechází tento majetek na prvorozeného syna ř. knížete Leopolda z Hohenzollernn-Sigmaringem. V roce 1905 stává se uživatelem tohoto fidejkomisního panství ř. kníže Vilém, který bratrem rumunského krále Ferdinanda, tedy otce krále J. V. Corola, který, byl uživatelem 1.desetiny čistého zisku z fidejkomisní podstaty. Úmrtím ř. knížete Viléma a Ferdinanda, krále rumunského, dostává se majetek do užívání dědiců, a to prince Bedřicha a J.V. krále Corola. Při projednání pozůstalosti po dohodě s ministerstvem financí platí dědicové předepsanou dědickou dávku ve formě postoupení celého velkostatku Štoky Státnímu pozemkovému úřadu, což bylo uskutečněno se zpětnou platností od 1.května 1933.

V roce 1919, t.j. před pozemkovou reformou byla výměra velkostatku Štoky v celku 3218 ha, z toho připadá na lesy a rybníky 2054 ha a na zemědělskou půdu 1164 ha. Pozemkovou reformou bylo přiděleno: 782 ha a dobrovolně odprodáno 188 ha, takže pozemkový úřad převzal na zaplacení dědické dávky celkem 2248 ha.

V prosinci 1934 utvořilo 58obcí z okresu Štoky, Havlíčkův Brod a Humpolec pod patronátem poslance JuDr. J .Zadiny, lesní družstvo (se 408 podíly po 1000,- Kčs ), které převzalo 11.1.1935 ze zpětnou platností k 1.5.1933 velkostatek Štoky o celkové výměře 1802ha za kupní cenu 3 456 321,- Kč. Kupní cena byla uzavřena a podepsána 4.3.1937.
Prvním předsedou družstva byl zvolen pan Josef Pavlík, přísedící zemského výboru a rolník v Olešnici. Členy družstva jsou výhradně obce, a to obce:

Roku 1938 je družstvo rozšířeno o statek koupený od Josefa Oberhofa (čp. 8). Cena byla stanovena na 1 437 500 Kč. Lesní družstvo touto koupí získalo usedlost čp. 7, 8 a 29 ve Štokách a 73 ha zemědělské půdy.

V roce 1939 byla uvalena nucená zpráva na velkostatky Smilov a Štoky a lesní družstvo řízené komisařem převzalo správu nad těmito velkostatky. Po osvobození 1945 byl velkostatek Smilov vrácen původním majitelům a lesní družstvo bylo převzato českými zaměstnanci. V roce 1948 získává lesní družstvo příděl konfiskovaných lesů podle dekretů č.12/45 Sb. Podle zákona 142/47 Sb. Jsou družstvu přiděleny lesní celky Vysočina, Štancl, les v Čachotíně, les v Rozsochatci, Dolní a Horní Krupé, Zbinohách, Ústí a ve Smilově. V roce 1950 přichází další příděly lesů ze zákona 46/48 Sb. Mezi nimi i Velký Kolenec a obce předávají své lesy do společného obhospodařování lesního družstva. Mezi nimi i město Havlíčkův Brod které dnem 1.1.1951 taktéž předává své městské lesy do lesního družstva. V roce 1950 dochází ke směně většiny zemědělských pozemků s národním pozemkovým fondem za pozemky lesní nebo určené k zalesnění. Po těchto majetkových přesunech dosáhla výměra lesního družstva 6945,48 ha. Tento majetek byl jak je již zmíněno získán v těchto etapách:
menový majetek 1856,6947 ha,
pozemky přidělenné podle dekretu 12/45 sb. 2718,5383ha,
pozemky přidělené podle zákona 142/47 sb. 484,1397 ha,
pozemky přidělené podle zákona 46/48 sb. 326,6212 ha,
pozemky členských obcí daných do správy lesního družstva 1551,4451 ha,
ostatní 12,0420 ha.
Zatímco v roce 1945 bylo lesní družstvo řízeno dvěma polesími v roce 1951 jich bylo už pět s 20 hájemstvími (polesí Smrčná 4 hájemství, Zvonějov 5, Šlapanov 4, Pohled 4, Pozovice 3).
K 1.7.1959 bylo lesní družstvo na základě usnesení vlády č.102 z 4.2.1959 zlikvidováno jako všechny ostatní lesní družstva a majetek předán do správy státních lesů. Tímto se lesní družstvo na dlouhých 37 let odmlčuje.