HISTORIE


HISTORIE


Lesy velkostatku Lesního družstva ve Štokách zapsaného jako spol. s r.o.

První záznamy o panství Štockém datují se ze stol. XII. Jako majitel uveden jest v roce 1278 pán z Lichtenburgů, jakožto současný pán na hradě v Polné. Z té doby zmiňuje se kronika o prvním faráři jménem Hasko, jenž byl presentován v roce 1372 od pánů z Lichtenburgů.

V roce 1411 stává se držitelem pán z Lipnice a Leskovce, k němuž druží se jako spolumajitel pán Trčka z Lípy, který v roce 1500 prodává Štoky spolu se Stříteží pánu Buriánu Trčkovi z Lípy. V roce 1596 dostává se město Jihlava v držení zboží Buriána Trčky, načež v roce 1625 přechází velkostatek Štoky na císařského rychtáře Hanse Heidlera, který v roce 1683 prodává Štoky svobodnému pánovi z Bukau a hraběti Pachta. V témže roce buduje hrabě Pachta malý lovecký zámek v Karlově Lese s oborou Bažantnicí. Kol zámečku zřízen majitelem anglický park, z něhož vedli k hlavním světovým stranám široké přímé aleje t. zv. Rajtalleen (do dnešního den jedna z nich používána jako hospodárnice). Během času přistavovány kol zámečku menší lovecké pavilony ve slohu barokním, z nichž výzdobou (fresky a galerie) vynikal taneční pavilon, kde vrchnost po honech pořádala orgie. Zámek obehnán hlubokým příkopem, do kterého vedena potrubím voda ze vzdálených studních skrytých pod zemí v lese. Dodnes dosti zachovalé.

Po hraběti Pachtovi vystřídalo se na tomto zboží v držení: Hrabě Filip Ludvík von Sinzendorf a v roce 1735 biskup Mořic Zaic ze Saska, jako biskup v Litoměřicích.

Vlastní historie Štoků, Stříteže, a Karlova Lesa počíná v roce 1748 říšským hrabětem Karlem Josefem z Palmů, který v roce 1760 vybudoval zámek ve Štokách a přestěhoval se ze Stříteže do Štoků. V roce 1783 jmenován říšským knížetem. Zemřel v roce 1824 a majetek přechází do rukou jeho syna. Tento drží panství až do roku 1840, kdy jest mu ve veřejné dražbě prodáno a koupeno říšským knížetem Karlem Antonínem z Hohenzollernů Sigmaringen za 619.700 zl. Konv měny se dvory Frídnava, Šlapanov, Pfafendorf, Petrkov, Lípa a panství Smilov. V roce 1885přechází tento majetek na prvorozeného syna ř. knížete Leopolda z Hohenzollernn-Sigmaringem. V roce 1905 stává se uživatelem tohoto fidejkomisního panství ř. kníže Vilém, který bratrem rumunského krále Ferdinanda, tedy otce krále J. V. Corola, který, byl uživatelem 1.desetiny čistého zisku z fidejkomisní podstaty. Úmrtím ř. knížete Viléma a Ferdinanda, krále rumunského, dostává se majetek do užívání dědiců, a to prince Bedřicha a J.V. krále Corola. Při projednání pozůstalosti po dohodě s ministerstvem financí platí dědicové předepsanou dědickou dávku ve formě postoupení celého velkostatku Štoky Státnímu pozemkovému úřadu, což bylo uskutečněno se zpětnou platností od 1.května 1933.

V roce 1919, t.j. před pozemkovou reformou byla výměra velkostatku Štoky v celku 3218 ha, z toho připadá na lesy a rybníky 2054 ha a na zemědělskou půdu 1164 ha. Pozemkovou reformou bylo přiděleno: 782 ha a dobrovolně odprodáno 188 ha, takže pozemkový úřad převzal na zaplacení dědické dávky celkem 2248 ha.

Z této výměry přiděleno bylo:

Lesy panství ve Štokách byly spravovány v letech 1866-1928 takto:

Popřesunu panství na státní poz. Úřad byl proveden přesun personálu, němečtí knížecí úředníci a lesníci byli knížeti dány k dispozici a přešli na panství knížete v Českém lese. Na jejich místa přišel český personál, z německých zaměstnanců zůstal jen účetní Hans Leiterman a lesní Franz Křepinský - fořtovna Smrčná.



1996 - 2006


Po vzniku a vytvoření základní struktury nakoupení základních prostředků tak aby mohlo lesní družstvo fungovat podotýkám že vráceny byly jen pozemky bez inventáře. Již v roce 1997 začíná jednání o vydání zbylého majetku, který lesní družstvo vlastnilo po válce. Bohužel jednání byla jen částečně úspěšná a zpočátku i uměle bezdůvodně zdržována lesy české republiky, kteří se snažili co nejdéle udržet a obhospodařovat lesy ve své režiji i když obhospodařují lesy na 60% území ČR a vždy našli nějakou právní záminku k oddálení a tak probíhali až do roku 2005. Proto z necelých původních 7000 ha dnes í obhospodařuje lesní družstvo 4500 ha. Přesto si za své existence dokázalo vybudovat silné zázemí a zařazuje se mezi větší podniky v regionu. Lesní družstvo obhospodařuje majetek z 90% vlastními zaměstnanci a vlastními prostředky. Během těchto let se podařilo vybudovat vlastní školku pro produkci vlastních sazenic a k ní opravit rybník, který slouží i pro závlahy sazenic. Dále bylo vytvořeno nové středisko ve Štokách, kde byl postupně postaven manipulační sklad s linkou na slabou hmotu do 40cm, postaven sklad na materiál spolu se sociálním zázemím a kanceláří, dále byla dokončena výstavba pilnice s rámovou pilou (pořez do 70cm) a rozmítací pilou, a dostavba hranolovací pily a údržbářská dílnou. V roce 2000 vytváří druhé středisko v Želivě, kde zakupuje kompletní pilařský provoz. pořez na rámových pilách do 40cm a následné zpracování řeziva na čtyřstranných frézách na palubky a podlahovinu. V roce 2001 zakupuje lesní družstvo Penzion Hanesův mlýn včet. Restaurace kterou provozuje a záhy přestavuje tak aby vyhovovala dnešním trendům jakož i ubytování. Dále zřizuje v Želvě prodejnu stavebnin. V roce 2001 pomáhá na zpracování kalamity po tornádu na Lesním družstvu v Hněvkovicích. Lesní družstvo v této době zaměstnává celkem 125 zaměstnanců z toho 20 THP.

Členění:

7 Ústředí

68 Středisko 1 (obhospodařování lesů, 9 lesních úseků)

20 Středisko 2 (pila, ML a dílna ve Štokách)

30 Středisko 3 (pila v Želivě)

2 Středisko 4 (penzion Hanesův mlýn)

Během těchto let Lesní družstvo ve Štokách zakoupilo potřebnou lesní techniku jak pro vlastní využití tak i pro poskytování služeb ostatním vlastníkům lesů.

K 31.12.2006 vlastnilo lesní družstvo:

lesní technika počet
Nákladní automobil na odvoz dřeva 1
Traktory na přibližování dříví 5
Traktory na pěstební a ostatní práce 2
Traktor univerz. VALTRA 1
Traktor speciální SLKT 1
Vysokozdvižné vozíky 4
Čelní nakladače 2
Drtiče 2
Štěpkovač 1
Mechanizace ve školkách 2
Mechanizace na zalesnění 1
Zraňovače půdy 1
Vyvážecí prostředky 1
Vlečky a vozíky 4


VÝVOJ PODÍLŮ


Podíly byly připisovány či ubírány obcím na základě rozhodnutí členské schůze.

Připisování probíhalo zejména ze dvou důvodů a to buď obec vložila do lesního družstva vlastní lesy nebo za finanční vnosy do lesního družstva a to i po válce kdy obce dostávali do vlastnictví lesy takzvanými příděly pod podmínkou, že je vloží k hospodaření do lesního družstva. Úpis podílů byl zejména po dobrovolném vystoupení obce z lesního družstva a těmto byl vrácen jejich členský vklad a nebo po válce byly některé obce vyloučeny za podporu němců.

Vývoj podílů u Lesního družstva od vzniku po likvidaci. prehled_podilu_008.pdf



DOKUMENTY


Ukázka mapy přídělů

Mapa přídělů mapa_pridely_1.pdf, mapa_pridely_2.pdf

Ukázka dokumentů na přidělování pozemků po konfiskaci

Národní pozemkový fond, příděl podle dekretu 12/45 Sb. pridely01.pdf
Ministerstvo zemědělství, příděl obcím pridely02.pdf
Přídělová listina podle dekretu 28/45 Sb. pridely03.pdf
Potvrzení o právoplatném přídělu podle dekretu 12,28/45 Sb. pridely04.pdf
Potvrzení o právoplatném přídělu podle dekretu 12,28/45 Sb. pridely05.pdf
Potvrzení o právoplatném přídělu podle dekretu 12/45 Sb. pridely06.pdf
Přídělová listina podle zákona 53/54 Sb. pridely07.pdf
Přídělová listina podle dekretu 12a 28/45 Sb. Z roku 1955 pridely08.pdf
Přehled přídělů (kopie části přídělové knihy) pridely09.pdf

Stanovy původního lesního družstva

Stanovy původního lesního družstva stanovypuvodni007.pdf

Zestátnění majetku lesních družstev

Zestátnění majetku lesních družstev zestatneni009.pdf
SVOL - Sdružení vlastníků obecních lesů