1935 - 1959

Za účelem získání štockých lesů utvořen byl v Německém Brodě akční výbor za předsednictví ministra zemědělství p. JUDr. J. Zadiny, který po vzoru již stávajícího Lesního družstva v Přibyslavi, vyzval obce okresu Německý Brod a Humpolce k vytvoření Lesního družstva ve Štokách. Ustavující valná hromada konala se v prosinci 1934, která volí autonomní sbor a Lesní družstvo ve Štokách vchází do života dnem 11.ledna 1935. Prvním předsedou zvolen p. Josef Pavlík, přísedící zemského výboru a rolník v Olešnici.

Členy Lesního družstva jsou výhradně obce, a to :

Z okresu Německý Brod v počtu 27 se 185 členskými podíly,

Z okresu soudního Štoky v počtu 23 se 151 členskými podíly,

Z okresu Humpolec v počtu 8 se 72 členskými podíly.

Podle přejímacího protokolu ze dne 11. Ledna 1935 přejímací cena činila 3.456.000,- Kč. K tomu náležely ve Štokách tyto budovy: zámek č.59, zahradní dům 131, fořtovna č.129 a fořtovna ve Vonavě č.153.

Dne 3.2.1938 kupuje Lesní družstvo statek od Josefa Oberhofa č.8, o výměře 73 ha. Kupní cena byla stanovena obnosem na 1.437.500,- Kč. Lesní družstvo získalo touto koupí usedlost č.7,8 a 29 ve Štokách a 73 ha zemědělské půdy bez inventáře, který chtěl statkář prodat pro sebe a zvlášť.

Organizace byla u lesního družstva dle systému nadlesních rozdělena na 5 revírů, které jsou přímo podřízeny ústřední správě ve Štokách. Zaměstnává tedy lesní družstvo 5 revírnívch úřednílů s titulem „lesní“, v ústředí jest vedoucí úředník- lesmistr- dále dva důchodenští úředníci a adjunkt. Dle schváleného dlužného řádu, jest pro budoucno systemizováno: vedoucí úředník, 2 lesní správci, 3 hajný, 1 účtárenský úředník a sluha.

Poměry porostní: Převládající dřevinou je smrk, pak borovice, buk, jedle a modřín.

Z nich zaujímá:

Přírůstek hmotný: Průměrný mýtný přírůst dosahuje 8 m³ na 1 ha. Veškerou kulatinu prodáváme přímo spotřebitelům – pilám v Jihlavě a Německém Brodě, listnatou kulatinu- buk- odebírají každoročně zdejší skelné hutě v Antonínově Dole a Něm. Šicendorfě. Brusné dříví se z větší části vyrábí pro vývoz.

Myslivost: Myslivost v lesích lesního družstva provádíme ve vlastní režiji, Mimo vlastní honitbu máme pronajaty ještě honitbu společenstevní ve Štokách a v Pávově. V roce 1936 objednány poosvěžení krve srnčí chovné kusy z Krkonoš, které byly vypuštěny v polesí Smrčná. Celkový stav srnčí zvěře v počtu kol 230 kusů nadělá sice dosti škod, ale tyto vzhledem ku zmlazovacímu hospodářství nejsou tak citelné jako v holoseči. Roční odstřel obnáší asi 15 až 20 kusů. Zajíců se ročně odstřelí asi 450 kusů a sice jak v honitbě vlastní tak i v honitbách najatých. Koroptví se ročně uloví 500 až 600 kusů.V menší míře vyskytují se zde bažant, tetřívek, sluky, kachny a divocí králici. Z ostatní zvěře není zde vzácnou liška, kuna, jezevec, káně lesní, jestřáb a krahulík.

Během druhé světové války prochází družstvo různými změnami. Vedení družstva přechází pod německou správu přičleňují se okolní lesy apod. Po II.světové válce dochází jak ve společnosti tak i u lesního družstva ke změnám. Začínají se uplatňovat dekrety prezidenta republiky. Dochází k vyloučení obcí které spolupracovali s německou armádou a k přerozdělování majetku. Po roce 1948 se stává Lesní družstvo ve Štokách zapsané jako spol. s ručením omezeným největším lesním družstvem do kterého postupně vkládají svoje lesy i okolní města a obce za což jim jsou připsány podíly a v roce 1952 vkládá do družstva svoje lesy také město Havlíčkův Brod. V té době obhospodařuje lesní družstvo necelých 7000 ha lesní půdy několik desítek ha zemědělské půdy a vlastní několik velkostatků. Lesní družstvo zaměstnává ředitele lesníh družstva, 11 technickohospodářských pracovníků na ústředí lesního družstva a 25 THP na pěti polesích. Prochází měnovou reformou a v době zvětšujícího rozkvětu je vládním usnesením v roce 1959 majetek lesního družstva zestátněn a lesy předány do správy státních lesů a zemědělský majetek do správy zemědělských družstev. Po tomto datu lesní družstvo zaniká a odmlčuje se na dlouhých 37 let.